6 omylů o antiperspirantech a co platí doopravdy

Antiperspirant bývá obestřen mýty víc než jiné kosmetické přípravky. Lidé ho zaměňují s deodorantem, bojí se ho kvůli hliníku nebo ho nanášejí ve špatnou dobu. Šest nejrozšířenějších omylů a pravda o nich vám ušetří zbytečné starosti.

1. Antiperspirant a deodorant jsou totéž

Nejsou. Deodorant maskuje nebo omezuje pachotvorné bakterie, ale pocení neovlivňuje. Antiperspirant pomocí účinných látek, nejčastěji solí hliníku, dočasně zužuje vývody potních žláz a snižuje množství potu na pokožce.

Mnoho výrobků obě funkce kombinuje. Pokud potřebujete zastavit mokré skvrny, hledejte označení „antiperspirant“. Pokud vám stačí svěží vůně, vyhoví deodorant.

Při výběru věnujte pozornost i formě. Roll-on se dobře nanáší, ale hůře se čistí a vlhké ošetření mu škodí. Tyčinka je pevná a nezanechává tekutinu. Sprej je rychlý, vyžaduje ale odstup a nehodí se do uzavřených prostor. Forma neurčuje účinnost, ale pohodlí použití.

2. Nejlepší je nanášet ho ráno

Většina lidí ho nanáší ráno po sprše, ale účinnost je vyšší večer. V noci pocení klesá, účinné látky se v ústích žláz dobře uloží a ráno účinkují. Ráno pak můžete nanést ještě jednou nebo jen deodorant.

Kůže by měla být před aplikací suchá. Na mokrou pokožku se látky roztírají a ztrácejí sílu. Po večerní sprše počkejte několik minut nebo se důkladně osušte.

Večerní aplikace není nutná každý den. Po třech až čtyřech večerech v kuse se účinek udrží několik dní, i když se mezitím sprchujete. Pak stačí nanést přípravek jen občas a podle potřeby. Pokud ráno spěcháte, odpadne vám jeden krok.

3. Hliník v antiperspirantech škodí

Tato obava se šíří dlouho, ale dosud nebyla spolehlivě prokázána souvislost mezi používáním antiperspirantů a závažnými onemocněními. Evropské instituce pro bezpečnost kosmetiky limity hliníku posuzují a stanovují. Pokud máte pochybnosti, zeptejte se lékaře.

Lidé s chorobami ledvin se mají o používání poradit, protože hliník se vylučuje ledvinami. Kdo má pochybnosti, může zkusit přípravek bez solí hliníku, jeho účinek na pot ale bude slabší.

Složení najdete na obalu. Hledejte označení aluminium chlorohydrate nebo aluminium zirconium. Tento údaj je povinný a nehrozí, že by se skrýval. Pokud preferujete alternativu bez solí hliníku, vyberte deodorant s jinými účinnými látkami, jen s jinými očekáváními od jeho účinku.

4. Čím víc, tím lepší účinek

Silná vrstva nezabere víc, jen zanechá bílé stopy a zbytečně dráždí. Stačí tenká vrstva na čistou a suchou pokožku. Sprej držte asi patnáct centimetrů od těla, roll-on a tyčinku přejeďte jednou dvakrát.

Pokud jste citliví na vůni nebo se objeví zarudnutí, zkuste hypoalergenní variantu bez parfému. Po holení počkejte půl dne, aby se kůže uklidnila.

Sprej nanášejte v dobře větrané místnosti a nikdy ho nestříkejte na poraněnou kůži. Při holení počkejte půl dne, než přípravek použijete. Citlivá kůže po oholení reaguje na alkohol i vůně, a proto vám může pomoci krátká pauza nebo jemnější přípravek bez parfému.

5. Žluté skvrny na oblečení jdou z potu

Samotný pot skvrny nezanechává. Žluté okraje vznikají reakcí potu s účinnými látkami antiperspirantu a prádlem. Pomůže nechat přípravek zaschnout, než se oblečete, a používat tenčí vrstvu.

Skvrny z bílého prádla odstraníte namočením do roztoku vody a odstraňovače skvrn nebo jedlé sody, pak vyperete. Při prvním projevu se nenechte odradit, pomáhá i častější praní.

Černé a tmavé oblečení zase trpí bílými stopami, které vznikají vrstvou nezaschlého přípravku. Řešení je stejné: tenká vrstva a pár minut počkat. Stopy z tmavé látky odstraníte lehce navlhčeným hadříkem nebo suchým kouskem punčochy.

6. Zastavení pocení je nezdravé

Antiperspirant snižuje pocení jen v místě aplikace, tělo se ochlazuje i jinak. Nehrozí, že by se „toxiny“ hromadily v těle, protože pot slouží hlavně k termoregulaci. Silné pocení bez zjevného důvodu může být projevem zdravotního problému a patří k lékaři.

Přemrštěné pocení, které omezuje běžný život, se léčí. Existují lékařské přípravky a postupy, které předepisuje dermatolog. Samoléčba silnějšími prostředky se nedoporučuje.

Do ordinace se vyplatí přijít s přehledem: kdy pocení nastává, jak často, zda se objevuje i v noci, jestli ho doprovází třes, hubnutí nebo bušení srdce. Tyto údaje lékaři pomáhají rozlišit, jestli jde o vrozenou sklonitost k pocení, nebo o projev jiného onemocnění.

Můj tip: Doporučila bych zkusit večerní aplikaci po dobu týdne a porovnat výsledek s ranní. Stačí tenká vrstva na zcela suchou kůži. Rozdíl je často patrný hned po prvních dnech.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích